Jahody Pěstování jahod věnují zahrádkáři vždy velkou pozornost, ať jde o jahody měsíční, velkoplodé nebo stále plodící. 

Jahody jsou oblíbené proto, že je to první ovoce, které zahrádka dává - a to jak po založení zahrádky, tak první ovoce po zimě. 

 

Jahodník je velmi přizpůsobivá rostlina, a proto je možné sázet ho prakticky ve všech podmínkách.

Nejvhodnější polohy jsou slunné chráněné záhony, toulavý stín snáší jahodník také dobře (zvláště odrůdy měsíční, které rostou i v trvalém stínu, ve stínu se však plody špatně vybarvují a postrádají aroma).

 Toto je třeba uvážit při vysazování jahodníku, například pod ovocnými stromy. 

  

Nejvhodnější půda pro pěstování jahodníku je půda písčitohlinitá, teplejší, s dostatečně hlubokou ornicí.

Pro vysoké výnosy musí být stanoviště čisté, bez vytrvalých plevelů, dobře zásobené humusem a přiměřeně vlhké.

 

V těžkých půdách jahody snadno hnijí a znečišťují se, zamokřené půdy s vysokou hladinou spodní vody jahodníku nevyhovují.

 

 

Druhy jahodníku 

Jahodník velkoplodý, jednou plodící - dozrává v červnu až v červenci.

Jahodník remontantní - hlavní sklizeň je v červnu až červenci a druhá menší sklizeň na podzim, na mateřském trasu i na šlahounech.

Jahodník velkoplodý, stále plodící - dává úrodu od června do prvních mrazů, s menší přestávkou v srpnu.

Jahodník měsíční - dává úrodu drobných plodů od června až do ukončení vegetace.

Jahodník popínavý (špalírový) - plodí kromě vlastního trsu i na odnožích, které dorůstají značné délky, plody dává od června do prvních mrazů.

 

Nejvíce se pěstují jahodníky velkoplodé, jednou plodící, které jsou ekonomicky nejvýhodnější. U nich jsou vyšlechtěny opravdu vynikající odrůdy.

V zahrádkách se často pěstuje také jahodník stále plodící a ojediněle i měsíční. 

  

Jak připravit záhon pro výsadbu jahod

Před výsadbou má být půda co nejlépe připravena, jahodník nesnáší přímé vápnění.

 Musí se tedy stanoviště vápnit s předstihem.  

Budeme-li rostliny vysazovat v srpnu tak, aby každá rostlina jahodníku mohla ihned přijímat živiny současně s hnojem nebo kompostem, je vhodné přidat fosforečná a draselná hnojiva.

 

Kdy a jak jahodník vysadit 

Nejvhodnější dobou k vysazování jahodníku je začátek srpna, neboť sazenice mohou do zimy dobře zakořenit a narůst.

 A už v příštím roce dají velmi slušnou úrodu.

 

Během jarního vegetačního období je možné jahodník vysazovat, avšak již s méně dobrým výsledkem.

Jarní výsadba je obvyklá ve vyšších polohách, zhruba v polovině dubna, v roce výsadby však rostliny nedají úrodu.

 

Sazenice nesmí být vysazena ani příliš hluboko, ani příliš mělko, srdéčko sazenice musí zůstat volné.

Dobře vyvinutá sazenice pro sázení má mít 3 - 4 listy a kořínky alespoň 4 cm dlouhé.

Vysazujeme pomocí motyčky nebo sázecí lopatky, je-li sucho vysazujeme takzvaně na vodu. To znamená, že do jamek před sázením nalijeme vodu.

 Obnaží-li se po zalití sazenice příliš kořínky, vysazením se to opraví, aby sazenice správně seděly.

 

Spon - tedy hustotu výsadby volíme podle vzrůstnosti odrůdy.

Normálně vzrůstné odrůdy se vysazují do sponu 60 x 20 cm nebo do trojsponu 40 cm.

Vzrůstnější odrůdy do sponu 60 x 30 cm nebo do trojsponu 60-80 cm od sebe.

Stále plodící jahodník se vysazuje do sponu 50 x 20 cm nebo do trojsponu - asi 40 cm od sebe.

Měsíční jahodníky se vysazují hustěji - asi 25 cm od sebe.

 

Pod jahody používáme speciální netkanou textilií s vyřezanými otvory pro jednotlivé rostliny, později budou sloužit pro podložení. Toto podložení trsů působí jednak jako stélka, zadržuje vláhu a zamezuje růstu plevelů, později chrání plody před znečištěním.

  

Kolik let se má nechat jahodník na stanovišti 

Běžně se jahodník nechává na stanovišti tři až čtyři roky.

To je možné jen na řádně odpleveleném pozemku a při dobré výživě jahodníku.

Na zahrádkách bývá nejvyšší úroda ve třetím roce po výsadběm v dalších letech již výnosy i při dobré péči klesají. 

 

 

Jak ošetřovat záhon s jahodníkem 

Na jaře, jakmile se dostaneme do zahrádky, rostliny očistíme, odstraníme suché a poškozené listy, půdu zkypříme a pohnojíme. 

Podle potřeby řádně zaléváme.

Během vegetace okopáváme a až do doby květu odplevelujeme.

Před nasazením na květ pohnojíme druhou dávkou hnojiva, záhon znovu řádně zalijeme - je to vhodné i tehdy, když není suché počasí. Rostliny podložíme slámou nebo dřevitou vlnou, pokud jsme při výsadbě nepoužili speciální netkanou textilii.

 

Ani po sklizni jahod nesmí zůstat záhon bez ošetření.

Pokud trsy podestýláme dřevitou vlnou či slámou, musíme je odstranit. Zároveň vyryjeme nemocné rostliny, půdu zkypříme a znovu záhon řádně zalijeme, dáme poslední dávku hnojiva a ničíme plevel.

 

U trsů, ze kterých nebudeme odebírat sazenice na množení, začneme odnože odstraňovat ihned jakmile se objevují, neboť rostlině odebírají mnoho živin.

Odnože odřezáváme těsně u rostliny nožem nebo nůžkami. Nikdy je neotrháváme!

Poslední odnože odstraníme v pozdním podzimu, než připravíme záhon k přezimování přihozením kompostu kolem rostlin.

Práce při ošetřování jahodníku za vegetace značně ušetří speciální netkané textilie, udržují vláhu v půdě, zabraňují růstu plevelů a chrání plody před znečištěním. Pokud se na fólii drží voda, musíme ji zvednutím fólie odstranit.

 Podle zkušeností zvyšuje nastýlání fólií výnos, o několik dní urychluje sklizeň, protože se půda otepluje.

 

Jak a kdy hnojit jahodník

Jahodník je náročný na humus, a proto je nutné mezi rostliny rozházet na podzim hnůj nebo kompost.

Nevadí, pokud jimi jsou překryty okrajově listy, jen srdéčko musí zůstat volné.

Při hnojení dusíkem musíme být opatrní, protože rostliny snadno přehodíme tak, že pak tvoří mnoho odnoží, kdežto plody zůstávají nevybarvené a kyselé. 

Vhodnější přihnojování je pomocí speciálních hnojiv pro jahody nebo drobné ovoce. Vždy dodržujte přesné dávkování uvedené výrobcem.

 

Ochrana jahodníku proti chorobám a škůdcům 

Bílá skvrnitost listů - se projevuje na listech jahodníku jako červené skvrny, které později bělají a napadená část odumírá. Choroba škodí pouze snížením asimilace. Ochrannou je postřik kuprikolem, kosení listu po sklizni a odstraňování odumřelých listů v předjaří.

 

Plíseň šedá - způsobuje hnilobu plodu jahodníku, zvláště za vlhkého počasí. Ochranou je odstraňování napadených plodů, při větším rozšíření postřik. Alternativně lze postříkat růžovým roztokem hypermanganu.

 

Roztočík jahodníkový - malý 0,1- 0,25 mm dlouhý žlutavý roztočík. Listy se kroutí od středu rostliny, růst se zpomaluje a výnosy z úrody se snižují. Ochranou je vysazovat jen zdravé sazenice jahod, při silnějším napadení raději trs odstranit a spálit. Chemické ošetření je také možné.

 

Jak se jahody sklízejí

Jahody se sklízejí, když zcela zčervenají, není dobré sklízet je předčasně, kdy jsou plody málo načervenalé a tvrdé, není však správné ani je nechat přezrát.

Sklízejí se postupně, nejlépe každý den ráno, když jsou plody tuhé a neomačkají se tak snadno jako plody sklizené na slunci. 

Nahnilé plody je potřeba ihned odstraňovat. 

 

  

Výnosy z pěstování jahod

Při  správné péči lze na zahrádce 10 metrů čtverečních sklidit 8 až 12 kg jahod, podle odrůdy jedno plodící. Výnos z jahod je tedy poměrně velký při správné péči.

 

Rozmnožování jahodníku 

Jahodník se rozmnožuje sazenicemi, které vyrůstají z mateřské rostliny. Semenem se rozmnožují jenom měsíční jahodníky, které nevytvářejí odnože.

 

Mladé sazenice jahodníků vyrůstají na koncích odnoží a sami zakořeňují.

Na jednom odnoží může vyrůst několik sazenic, ale pro výsadbu používáme jen první dvě nejbližší matečné rostlině.

 Sazenice neodebíráme z trsů napadených roztočíkem nebo virovými chorobami.

Od jedné matečné rostliny je nejvhodnější odebrat nejvýše 10 sazenic.

Sazenice s největší životností jsou z prvních odnoží, proto si těchto prvních deset sazenic vybereme necháme je dobře zakořenit a ostatní odnože včas odstraníme. 

 

 

Jahodník, přírodní lékárna na Vaší zahrádce 

Jahodník se používá k léčebným účelům. Nejvíce užíváme jahody rostoucí ve volné přírodě.

Používáme listí, květy, kořen i plody. Jahody jsou bohaté na vitamín C a na draslík.

Jahody mají všestranné léčivé účinky. Velmi dobře působí při všech vnitřní horkostech.

Jahody je vhodné konzumovat, když trpíte žlučníkovými kameny a jsou oblíbené i při dně a močovém písku.

 

Mražené jahody můžeme užívat po celý rok, obsah látek zůstává nezměněný, ani vařením neztrácejí jahody své léčivé účinky.

Jahodový kompot posiluje srdce, šťáva jahodová má stejné účinky, pomáhá při špatném močení, zevně hojí vyrážky v obličeji, šťávy lze dobře použít i na omrzliny.

 

Jahodový čaj

Listí, kořen i květy, sušené, řezané nebo drcené, 2 kávové lžičky na čtvrt litru vody, necháme přejít varem, odstavíme na 10 až 15 minut, přecedíme.

Popíjíme 2 šálky denně, po malých doušcích. Tento odvar prospívá krvi, působí močopudně, reguluje tvorbu žluče, posiluje srdce, staví průjmy a krvácení. Zmírňuje horečku, mírní astma a tlumí tvorbu kamenů žlučových i ledvinových.

Zevně odvarů používáme k výplachu ústm, čímž se zpevňují dásně a viklavé zuby.

Léčí vředy v ústech, ideální proti zápachu z úst.

Jako kloktadlo léčí zánět v krku.

 

Nevýhody jahod 

Jsou zásadotvorné, proto se můžou zralé plody použít proti překyselení žaludku, naopak nezralé jahody pro velký obsah kyseliny šťavelové překyselují žaludek, způsobují vyrážky až otravy a často podporují tvoření žlučníkových, ledvinových i močových kamenů.

U citlivějších osob způsobují i zralé jahody jistou alergii.

Jahody je vhodné pojídat se smetanou mlékem a cukrem. Mléko neutralizuje obsahem vápníku kyselinu šťavelovou.

Jinak mají jahody všestranné léčivé účinky.