Růže, královna květin 

Jako u každé rostliny musíme dbát na vyhraněné požadavky růží. 

Každá růže žádá slunce - a to v době hlavní vegetace, alespoň 6 hodin denně. 

Lepší je slunce ranní, protože odpolední je příliš ostré a má nepříznivý vliv na barvu květů i na délku jejich trvání.

Růže také nesázíme blízko stromů, neboť ty jim svými kořeny odčerpávají živiny a vláhu.

 

 

Jaké známe druhy růží:

 

Remontantní růže

 Jsou to růže velkokvěté, které za své pojmenování vděčí tomu, že kvetou po celé léto až do pozdního podzimu.

 

Čajohybridy

Rovněž velkokvěté růže, které dobře kvetou, mají silný růst a poměrně dobrou odolnost proti mrazu.

Vyšlechtěno je obrovské množství odrůd vyznačujících se nejušlechtilejším tvarem poupěte a téměř neomezenou škálou barevných odstínů.

 

Polyantky

 Vznikly před více než sto lety a základem byla Rosa multiflora neboli růže mnohokvětá.

Vyznačují se zdravým listem, kompaktním vzrůstem, mrazuvzdorností a dlouhotrvajícím kvetením.

Květy jsou v hustých latách, jednotlivé kvítky jsou drobnější. 

 

Popínavé růže

Tvoří výhony 1,5 m až 3 - 4 m dlouhé.

 Podle odrůdy jsou většinou zimovzdorné a liší se nejen barvou, ale i velikostí květu.

 Některé mají květy typu polyantek, případně mutace čajohybridů. 

 

Půdopokryvné růže

 Miniaturní květy, velmi nízké, vhodné do skalek a na zakrytí ploch. 

  

 

Do jaké půdy růže vysazujeme 

Růže nemají zvláštní nároky na složení půdy.

Je-li na pozemku hladina spodní vody příliš mělko (méně než 45 cm), musí se pozemek vydrenážovat, nebo vykopat zem pod záhonem pro růže do hloubky 60 až 70 centimetrů, dát dospodu 8 až 10 cm silnou vrstvu oblázků jako drenáž a na ni teprve navážet zeminu.

Ideální je použít speciální zeminu pro růže.

Pokud navážíme zeminu vlastní, přimícháme kompost - a to až 6 kg na metr čtvereční, hnojíme speciálním hnojivem určeným pro růže.

 

Záhon růží zakládáme 140 až 150 cm široký.

Čím širší záhon pro růže je, tím hůře se mezi růžemi pracuje, protože se musí mezi keře šlapat a přitom se mohou snadno vylámat poupata.

Užší záhon zase tak hezky nevypadá, jelikož se na něj vejde méně rostlin.

Jako  obruba záhonu z růží je nejvhodnější trávník, vynikne kontrast barevných květů a zelené plochy. 
 

Pokud na jednom záhonu mícháme různé typy růží, je potřeba přihlížet ke vzrůstnosti jednotlivých odrůd tak, abychom v předních řadách záhonu neměli růže bujně rostoucí a vzadu slabě rostoucí.

Pokud vysazujeme záhonek smíšených odrůd, je dobré střídat silně rostoucí odrůdu s odrůdou slabě rostoucí, abychom mohli zachovat stejnou vzdálenost přibližně 50 až 60 cm. 

Pnoucí růže sázíme nejméně jeden a půl metru od sebe, vysazujeme-li je ke zdi domu, sázíme je alespoň 50 centimetrů od ní, aby netrpěly pod okapem suchem.

 

Sázení růží

Růže kontejnerované vyklepneme z kontejneru a zasadíme do řádně připraveného záhonu.

Hloubka výsadby keříků a seřezání při výsadbě je stejné u všech růží.

Při výsadbě růží prostokořenných zařezáváme konečky kořínků tak, aby na nich byla čerstvá (nikdy zaschlá) rána.

 Dobré je rostlinky před sázením na několik hodin namočit do vody, zejména když prodělaly další dopravu.

 

 

 Jak hluboko sázet růže?  

Keříky sázíme asi o 3 - 4 cm hlouběji než jak rostly ve školce, aby místo očkování bylo dobře chráněno zemí a nebylo poškozeno mrazem nebo prudkým sluncem.

 

 

Seřezávání růží

Nadzemní část seřezáváme vždy ihned při sázení, bez rozdílu zda sázíme na jaře nebo na podzim.

 Na podzim seřezávání na pět až šest oček, na jaře na tři očka, děláme to proto, abychom mohli snáze na podzim rostliny přihrnout a na jaře odhrnout.

 

Jen při podzimním sázení je zvlášť důležité přihrnutí rostlin, a to nejen na ochranu proti mrazům v zimě, ale i proti předčasnému rašení na jaře.

Přihrnutou zeminu rozhrneme koncem března až začátkem dubna. Když růže začnou rašit.

 Nejlepší je odhrnovat růže ručně, aby se rašící výhonky nepoškodily. 

První poupata po vysazení se mají ihned vyštípnout, aby rostla a příliš nezeslábla a brzy vytvořila silný keř.  Jak růže řežeme, řezání, střih růží 

V dalších letech musíme růže seřezávat, aby vytvořily kompaktní nízké keře.

Podle počasí to bývá v březnu a v dubnu.

Především odstraníme poškozené nebo nemocné větévky, pak větévky slabé, které nezaručují, že by z nich mohly vyrazit silné květné letorosty.

 Seřezáváme také konce větévek, i když při mírně zimě nenamrzly.

U starších keřů probíráme dvouleté až tříleté větévky, aby se keř snížil a zmládl.

Remontantní jsou většinou silně rostoucí růže, a proto je řežeme na deset oček.

 

Polyantky naproti tomu nepotřebuji hlubší řez, jestliže je seřízneme příliš nízko, vykvetou o dva až tři týdny později.

 Proto stačí, když se odříznou odkvetlá květenství a s nimi asi dvě nejvyšší očka - ihned jakmile odkvetla.

Kromě toho odstraňujeme staré a nemocné větévky, namrzlé dřevo a větve, které v minulém roce nepřinesly květ pak kvetou nepřetržitě.

 

Pnoucí růže remontující řežeme na jaře a to ne mnoho, spíše je prosvětlujeme.

Květné letorosty vyrůstají z loňského dřeva, proto staré dřevo občas vyřezáváme a keře zmlazujeme. 

 

 

Aby pnoucí růže kvetly po celé délce

Letorosty se středně silným růstem zkracujeme o jednu třetinu, slabě rostoucí o polovinu, tím vypěstujeme květný obrost po celé délce loňského dřeva.

Neremontující pnoucí růže řežeme ihned po odkvětu. Přitom odstraňujeme odkvetlé zdřevnatělé letorosty a odumřelé větve. Postranní letorosty zkracujeme na 8 až 10 oček. 

 

 

Množení růží

Všechny keřové růže množíme převážně očkováním.

Polyantky a pnoucí růže můžeme také množit zelenými řízky v červenci až do začátku srpna.

Růže množené z řízků mají výhodu, že u nich odrůstají šipky a že nevymrzají, i když zmrzne nadzemní část, zůstává podzemní část pravidelně zdravá a růže znovu obrazí.

 

 

Jaké růže, poradce s nákupem růží

V dnešní době jsou velmi oblíbené růže keřové, nejsnáze se zajišťují proti mrazům a bývají cenově nejpřístupnější.

Dalším velmi oblíbeným druhem jsou růže pnoucí, k nim je potřeba vytvořit prostor, kde se růže popnou, jejich délka bývá 3 metry a více.

Velice oblíbené jsou různé oblouky pro popínání růží a ostatní konstrukce. Růže můžeme nechat popnout například po pergole.

 

Nemůžeme zapomenout na růže půdopokryvné, které používáme k zakrytí větších ploch nebo do skalek pro jejich menší vzrůst.

Nemělo by se zapomínat také na růže stromkové, jsou velmi krásné, zajímavé, ale vyžadují péči a většinou řádné zazimování. Z růží na trhu bývají stromkové ty nejdražší.

 

Růže zobrazené v tomto blogu jsou reálné fotografie námi prodávaných rostlin, které koupíte na našem e-shopu.